Na vlastní pěst THAJSKO

Let z Bangkoku letiště Don Mueang do Trangu na jihu u Andamanského moře trvá 1 hodinku 15 minut. Letiště je malé, s jednou přistávací dráhou a jedna hala. Zavazadla přijedou skoro okamžitě, je tam jen to naše éro. U východu je stánek, kde místní cestovka nabízí odvoz minivany směr Ko Mook, Ko Lipe, atd. Pěkně drahé, za Ko Mook chtějí stejně jako za Ko Lipe 850 thb, ale to už mám pár let ošéfované. Před letištěm už je přistaveno asi 10 minivanů. My si koupíme lístek do Trang City za 90 thb. Tam nás vysadí před nádražím, naproti je asi 5 cestovek, před nimi venku cedule s cenami. Na Ko Mook za 350 thb, včetně lodě. Celkem to vyjde na 440 thb, no nekup to. Ušetřily jsme tím pádem za dvě 800 b. Přistáli jsme o půl třetí, jede nám to v 16 hod. k moři. Zatím si dáme oběd hned vedle, k tomu kafe a už nás shánějí do minivanu. K moři je to asi hodina cesty zajímavou krajinou. Palmové háje, banánovníky. V každé vesnici u silnice hromady ananasu. Řidič semtam přibere nějaké místní, někdo semtam vystoupí. Když zastavíme u jedné hromady ananasů, jdu si koupit, dva za 20 bahtů. Když dorazíme k moři, je zrovna odliv, v bahně stojí pár longteilů (loď), ale u mola je víc vody a loď na nás už čeká. To je na Thajsku úžasné, jak mají dopravu pro turisty zorganizovanou, všechno funguje. Ale o tom ještě později. Zatím plujeme malou ocaskou na ostrov Ko Mook. Protože je odliv, loď musí objíždět mělčiny, v dálce se rýsuje ostrov. Plavba asi 40 minut, ale je to zážitek. Na lodi je nás asi 8 a jedna motorka. Vloni nám tady uprostřed moře začal kouřit motor, lodník ho okamžitě vypnul a nadával dvěma svým klukům, že nedolili vodu, či co. To bylo něco pro mě, opět dobrodružství, pod námi krásné modrá voda, říkám teď bude střílet červené světlice, aby někdo přijel na pomoc. No, v době mobilů. Nakonec jsme mezi sebou sesbírali zbytky vody v petlahvích, aby do motoru něco dolil. Asi po půlhodině stání se opět rozjel, to už k nám mířila od ostrova další loď.

Dorazili jsme na východní stranu ostrova Ko Mook, kde je dlouhé molo a vesnice, říkají tomu Village. My se potřebujeme dostat na opačnou stranu. Jak je zvykem, mototaxi už čekají na molu, je to motorka s krabicí na boku, v ní dvě lavice. Za 50 thb na osobu vás dovezou přes ostrov jedinou silnicí na druhou stranu. Auta tu nejezdí. Zastavíme ještě u "supermarketu" koupit zásobu thajské whisky na večery, protože u nás není obchod. Když zůstaneme na ostrově týden, někdy i déle, chodíme do "village" pěšky, když se člověk celý den válí na pláži, tak kolem 17. hodin obden jdeme. Trvá to 3/4 hodiny, teda důchodkyním.

Jezdím sem už 6 let, za tu dobu se ubytovací rezorty dost rozmnožily. Sice hotely tu nejsou, je to národní park, jsou tu bungalowy od 500 thb za noc (pro dvě os.) Jo, 100 thb je letos cca 70 kč. Postel, sprcha, wc, umyvadlo, ventilátor, čisto, ručníky a terasa pod palmami. Nic víc nepotřebuju, celý den tam nejsem. Měla jsem oblíbený rezort, ale šlo to tam od desíti k pěti, třikrát se změnil majitel, přesto si mě pořád pamatují. Dřive jsem nebookovala předem, vždy se něco našlo, ale s nástupem internetu si všichni hledají ubytování předem, tak se může stát, že volno nebude. Nevadí, bude jinde. Vždy jsme se držely hesla - není postel, jednu noc se vyspíme na pláži, druhou noc už bude. Ale teď už objednávám předem, jak kde. A přesto se vloni stalo, že majitelka se culí od ucha k uchu a říká "all full". Ukazuju jí potvrzenou objednávku, to už se culí i majitel. Furt se nic neděje, nesmíš se nechal rozházet, sedám si v restauraci ke stolu a objednávám dvakrát melone shake (stejně nám něco při příjezdu vždy nabídnou zdarma). A čekáme. Po dvaceti minutách majitel říká, že naproti na kopci mají volno. Já na to, že mě ani nehne, že se v tom horku nepotáhnu s batohem do kopce. Prý nás tam hodí motorka. A tak se na sebe culíme, až to majitel nevydrží a vyměkne a nabídne mi jiný bungalow tady, větší, dražší a s klimatizací. A za cenu toho našeho s větrákem. Na jednu noc to berem, zítra už bude volný ten náš. Otrava, ráno zas všechno naházet do batohu a přetáhnout jinam. Pak jsme zůstaly týden. Rubber Tree, 600 thb se snídaní.

Kolem je plno hospůdek, kde výborně vaří. Na pláž se chodí asi 200 m stezkou v džungli, kde občas otravují opice, když slezou z kopce, tady tyto nejsou moc zvyklé na lidi, nejsou přátelské, jsou nebezpečné. Na pláži jsou taky restaurace, kde se levně najíte a koupíte vodu v PET láhvi. Zdejší plážička má tak 300 m, ohraničená skalami a džunglí, lehátka najdete na jednom konci, neplatí se, ale musíte si dát drink, shake apod. Dlouho to byl můj nejoblíbenější ostrov, teď nějak nevím. Je tu čím dál tím větší bor...., nepořádek. Auta tu nejsou, celkem tu není co dělat, ale v blízkosti je Emerald Cave - Smaragdová jeskyně. Díra do skály, kam dojedete lodí, nebo kajakem za odlivu, pak uplavat 80 m temnou jeskyní, nutná čelovka a před vámi je laguna. Kolem skály vysoké možná 100 m, porostlé zelení, tudy se ven nedostanete. Anebo se dá šnorchlovat u skalisek, případně zajet lodí naproti na Ko Kradan (Ko je ostrov) Ale tam je nemlich to samý. A je tam draho.